Probuzení v novém těle
Otevírám oči a nad sebou vidím rozmazaně Neytiri a strom duší. Kolem hrobové ticho. Vím, že kolem dokola sedí celý lid Omaticaya, napojen na kořeny stromu duší, přesto slyším jen šepot větru. Vlastně slyším ještě něco – zatajený dech celého lidu, ale začínám si uvědomovat, že je slyším jen v mysli. Nerozumím tomuto rituálu, ale jsem šťasten, že ho Omaticaya ovládají. Teprve teď si začínám uvědomovat, že jsem v novém těle. Už to není jen Avatar – špička lidské technologie pro vykrádání cizího světa. Avatar se stal mým pravým tělem, je to úplně jiný pocit. Neytiri se ke mně sklání a dává mi polibek na čelo. Zatím nejsem schopen se pohnout, nemohu se ani pousmát. Dostávám strach, jestli se rituál podařil. Co když ne? Co když budu mrzák jako v lidském těle? Ochrnutý tu nemohu přežít. V hloubi duše cítím, že všechno bude v pořádku. V mysli slyším Eywin hlas, který říká „Jakusully budeš v pořádku.“. Její hlas mi pomáhá se postupně zotavovat a zvykat si na nové tělo. Za chvíli se stanu skutečným Na‘vi. Lidé Omaticaya říkají: „Každý Na‘vi se rodí dvakrát. Poprvé když spatří světlo světa. viac....